Příspěvek si můžete také poslechnout zde
Dnes bych chtěla sdílet můj pohled na výuku angličtiny a její propojení s Montessori principy.
Podvědomě víme, že nejlépe se cizí jazyk učí přirozenou cestou. Nicméně se v hodinách např. angličtiny často sklouzává k učebnicím. Proč?
Odpověď je vcelku nasnadě.
Protože učebnice jsou svým způsobem vyšlapaná cesta, po které můžeme bez problému jít, plnit všechny úkoly a zadání. Učit se gramatická pravidla, číst, sem tam něco poslechnout a zopakovat. Máme prostě pevnou linku, které se můžeme držet a jsou na ní snadno měřitelné výsledky, které lze srovnávat.
Nechci tím říct, že nepotřebujeme linku. Právě naopak, linka nám dává pocit jistoty a bezpečí.
Nicméně mi tu vyskakuje několik otazníků.
Dává nám učebnice vše, co pro výuku potřebujeme?
Je dostatečně flexibilní, aby nabízela to, co děti právě zajímá, nebo to, co se právě kolem nás děje?
Spousta učitelů toto vnímá nejspíš stejně jako já, a proto do svých hodin, hlavně s těmi mladšími dětmi, zařazuje písničky, básničky, různé hry a pohybové aktivity.
Pojďme se ale krátce podívat na to, jak se učíme svůj mateřský jazyk a nechám na vás abyste si to porovnali s tím, co znáte.
Dítě, ještě, než se narodí slyší řeč své matky a vnímá intonaci jejího jazyka. Pak, když se narodí, stále ještě poslouchá a odezírá. Potom se učí vyslovovat základní slova a pojmenování objektů, které mu jsou nejbližší. Máma, táta, jídlo, oblékání atd. Poté přichází spojování slov do krátkých vět a ty později nabývají na složitosti a svou strukturou se přibližují větám dospělého člověka.
No a v době, kdy jde dítě do školky, tak už zvládá poměrně slušnou zásobu slov a slovních obratů.
Možná vás bude zajímat pár čísel.
Dítě ve věku 4 let má ve svém portfoliu cca 1500-2000 slov, kterým rozumí a asi 800-1500 jich aktivně používá. V 6. letech už je to zhruba 3000 slov. To je z pohledu lektora jazyků slušná úroveň slovní zásoby, která je ještě k tomu používaná v souvislostech.
Z pohledu vývojových fází dítěte je nutno ještě podotknout, že do procesu přirozeného přijímání a zažívání si jazyka, přichází ve zhruba čtyřech až pěti letech věku dítěte zájem o písmena a vnitřní potřeba umět číst. A v návaznosti na to přichází poslední fáze a tou je psaná forma písmen a slov.
Kdy je tedy nejlepší s cizím jazykem začít?
Výše popsané vidím jako cestu přirozeného učení se jazyka. Chronologicky je to tedy poslouchat, mluvit, číst a až potom číst, nebo zároveň se čtením, psát.
A v tuto chvíli vám možná vyvstane otázka: „Kdy je tedy nejlepší s cizím jazykem začít?“
Moje odpověď je: „Co nejdřív. Od narození, od batolecího věku .. Řekla bych, že hraniční věk je ještě před tím, než jde dítě do školy. Protože není zatíženo psaním a čtením. Když začne kolem 3. – 4. roku, má čas jazyk a jeho intonaci navnímat a naposlouchat a taky natrénovat první výslovnost. Čtení a psaní přichází v době jeho přirozeného zájmu.
Nicméně, nikdy není pozdě se začít učit cizí jazyk. Záleží na tom, JAK.
Propojení výuky cizího jazyka s Montessori?
A tady se dostávám k tomu, proč jsem na začátku zmínila propojení výuky cizího jazyka s Montessori?
Maria Montessori ve své dlouholeté práci s dětmi popsala zákonitosti a poznatky, které jsou stejné pro všechny, opravdu všechny děti. Popsala nejen vývoj duševní energie, ale i té tělesné, popsala také vliv prostředí na dítě a jeho rozvoj a tím nám ukázala cestu, jak takové prostředí připravit. V jejích závěrech najdeme i to, jak s dětmi komunikovat, jak pracovat s chybou, jak se stát připraveným učitelem, nebo i rodičem.
Maria Montessori vytvořila pomůcky, které respektují vývojové stupně a potřeby dítěte, a to ve všech oblastech, jako je praktický život, smysly, jazyk, matematika a přírodní a vesmírné zákony. A právě tyto principy a kombinace společně s pomůckami můžeme promítnout do výuky cizího jazyka.
Já tímto způsobem pracuji s dětmi už od r. 2006 a můžu říct, že projekt Joyful English – angličtina (nebo jiný cizí jazyk) s Montessori principy dává dítěti poznání cizího jazyka v souvislostech, s podporou důmyslných pomůcek a aktivit a s respektem k jeho věku a vývojovému stupni.
Je mi jasné, že např. ve škole není možné učebnici úplně odhodit a plně aplikovat Montessori, nicméně si myslím, že je dobré zvážit zařazení dalších možností a technik do učebního procesu.
A proč tedy nevyužít právě Montessori poznatků a principů?
Možná je to pro vás je otázka k zamyšlení.
Pokud chcete vědět více o zapojení Montessori principů do výuky cizích jazyků, sledujte mě na Instagramu a Facebooku.
Anebo se přihlašte k odběru mého newsletteru.
Mějte se náramně a budu se těšit příště.
Jitka
PS: Zajímá vás toto téma? Chcete doma podporovat své dítko v angličtině?
Vstupte do kubu zapálených rodičů a prarodičů a získejte návod jak na to.
Více o Joyful English Family Clubu se dozvíte zde